Dvě fotografie, dva stejní fotbalisté, ale propast deseti let. Lukáš Barčák zavzpomínal na frýdlantskou ikonu Petra Literáka, který nedávno ukončil své hráčské působení ve Frýdlantu. Zprvu byl pro něj „Fitus“ obrovským fotbalovým vzorem, o deset let později se z nich stali dokonce spoluhráči. Přečtěte si krásný příběh o tom, jaké cesty dokáže fotbal napsat.
„Ta první fotka je z roku 2016. Bylo mi tehdy dvanáct let a jako mládežník jsem působil ve Frýdku-Místku. Fituse jsem už tehdy vnímal jako jednu z největších osobností a skutečnou legendu frýdeckého fotbalu,“ začíná své ohlédnutí Lukáš Barčák.
„Na ten moment si dodnes naprosto přesně vzpomínám. Petr tehdy dostal v zápase červenou kartu a my jsme ho s taťkou po cestě do šaten zastavili s prosbou, jestli by se se mnou nevyfotil. Chtěl jsem mít památku na hráče, kterého jsem tolik obdivoval a považoval za skvělého stopera. V té době mě ani ve snu nenapadlo, že bych si s ním jednou mohl zahrát v jednom týmu. O to větší hodnotu pro mě tahle historická fotka dnes má, je to krásná vzpomínka na mé fotbalové začátky,“ usmívá se Barčák.
O několik let později se ale fotbalový osud postaral o nečekané pokračování. Cesty obou hráčů se střetly v jedné šatně.
„Když se po letech naskytla možnost zahrát si přímo po boku Fituse, bylo to pro mě něco naprosto výjimečného. Už jen proto, že dříve hrával s mým taťkou a o několik let později nastupoval na hřiště i se mnou. O to víc jsem si vážil toho, že můžeme být součástí jednoho týmu,“ popisuje mladší z obou fotbalistů a vyzdvihuje Literákův přínos kabině:
„Je to fotbalista, který má za sebou skvělou kariéru a obrovské množství zkušeností. Vedle jeho herních kvalit si ale cením hlavně toho, jaký je to člověk. I přes všechno, co ve fotbale dokázal, zůstal vždy pokorný a byl kdykoliv ochotný nám mladším hráčům poradit a pomoct.“
Kruh se symbolicky uzavřel letos. „Na té druhé fotce z roku 2026, tedy přesně deset let od té první, jsem se s ním chtěl vyfotit znovu. Chtěl jsem mít památku na příběh, který by mě jako dvanáctiletého kluka ani nenapadl. Je to krásný důkaz toho, jaké cesty a neuvěřitelné příběhy někdy fotbal dokáže napsat,“ uzavírá Lukáš Barčák.
