Před rozjezdem mládežnických soutěží jsme si popovídali s trenérem frýdlantské U19 a zároveň i s novým šéftrenérem mládeže 1. BFK Janem Jílkem.
Honzo, frýdlantský dorost začíná o následujícím víkendu sezonu v krajském přeboru, do něhož se kluci vrátili po dvou letech. Jak v této věkové kategorii vůbec probíhala letní příprava?
Předně jsem strašně rád, že se nám v minulé sezoně podařilo postoupit, což byla naše priorita. A to přesto, že jsme věděli, co nás bude čekat, pokud by se nám to podařilo. Bylo důležité přivést několik hráčů, jelikož vlastně šest kluků v dorostu končilo. Byli jsme si vědomi, že nám sezona posledním zápasem končí, ale pro nás práce nikoliv. Museli jsme naopak makat na tom, abychom k nám přivedli hráče, začal tedy kolotoč jednání nejen s vytipovanými kluky, ale i jejich mateřskými kluby. Bylo to hodně komplikované a stálo to hodně času. Nakonec se k nám povedlo přivést kvalitní mladé hráče, tedy až na dva, kteří se nakonec rozhodli jinak, ale to se už ve fotbale stává.
Postupem do vyšší soutěže došlo k rozšíření dorostenecké kategorie na starší a mladší. Máme obě kategorie hráčsky pokryté?
Co se týče pokrytí, tak věřím, že se nám to podařilo. Nejsem zastáncem toho mít v přípravě, potažmo pak v kádru, mraky kluků, aby pak nehráli a vysedávali na lavičce. I proto jsem rád, že se nám to povedlo doplnit tak akorát a samozřejmě, a to bude zásadní pro rozvoj, budeme v těchto kategoriích U15, U17 a U19, ty hráče posouvat. Nechť tím získají zkušenosti z vyšších kategorií, což je také dost důležité v jejich fotbalovém rozvoji.
Lze naznačit s jakými plány či cíly trenéři dorostu jdou do blížící se sezony?
Co se týče plánů, tak kategorie U17 v podstatě nebude hrát na výsledky, protože je stejně závislá na výsledcích kluků z U19. To ale neříkám, že nesmí hrát kvalitně a hlavně tak, aby se kluci posouvali směrem dopředu, jelikož spousta z nich se pak stejně přesune do starší kategorie. Chceme tedy, aby byli na ten přechod kvalitně i kvalitativně připraveni. Co se týče U19, tak zde budeme na klucích opravdu makat, aby postupně přecházeli do mužského fotbalu a konečně se dočkali i frýdlantští fanoušci toho, že za náš A tým budou hrát zdejší odchovanci, což je pro mě zásadní. Když se budeme bavit o nějakém umístění, budeme chtít hrát určitě v tabulce nahoře, pro mě osobně bych byl moc spokojený umístěním do čtvrtého místa. Uvidíme tedy, co se nám povede, hlavně, jak jsem již zmínil, budeme chtít kluky posouvat a makat na nich tak, aby hráli kvalitní, rychlý a kombinační fotbal, který se bude líbit. Dost nám v tom podstatně pomáhá nově zakoupená VEO kamera, která je pro naší práci opravdu přínosem.
Ty ses v létě zároveň stal také šéftrenérem frýdlantské mládeže. Co je vlastně tvou hlavní náplní a jaké máš vize do dalších měsíců své práce?
Ano, stal jsem se tady šéftrenérem a jsem strašně rád, že jsem dostal tuhle důvěru. Budu se snažit, abych ji ve Frýdlantu plnil na sto procent a lidi viděli, nebo alespoň změnili názor a pochopili, jakou cestou tady chceme jít, protože já ji věřím. To vše nám ale ukáže čas, jestli je to ta správná cesta, pak bude dost času si vše vyhodnotit. Co je pro mě osobně hodně důležité, tak je pro zdejší mládež kvalitní trénink. Aby ti kluci na sobě opravdu makali a měli budoucnost pokrytou místními hráči. Tady to bude společná práce s našimi mládežnickými trenéry. Ti vesměs zůstávají v klubu ve stejném složení, jako tomu bylo v minulé sezoně. Mou snahou ještě bude přivést nějaké kvalitní trenéry do kategorie přípravek, ať tam jsou kluci poměrně rozděleni a trenéři mohou odvádět kvalitní práci. Mým heslem je, že jsme všichni na jedné lodi a takto musíme společně tahat za jeden provaz. Pokud to tak nebude, bylo by to špatně! Já osobně se snažím být se všemi trenéry v kontaktu a budu se snažit jim vytvořit co nejlepší podmínky pro jejich práci, ale na druhou stranu od nich budu chtít vidět výsledky v tom, jak se kluci na hřišti zlepšují.
Takže k žádným změnám na trenérských postech ve frýdlantské mládeži nedošlo?
Když to vezmu popořadě, tak náš A tým prošel během léta opravdu velkou obměnou. Spousta hráčů odešla a na jejich místo jsme posunuli velmi mladé kluky. Já osobně jsem velmi rád, že tu zůstal hlavní trenér Radim Wozniak, to mě fakt těší nejvíce. V jednom utkání jsem měl dokonce tu čest vést áčko jako hlavní trenér. Viděl jsem tak ty kluky přímo v akci a vím, co v nich je. Ještě si to vše bude muset sednout, ale v některých je obrovský potenciál do budoucna. Věřím, že se zkušenými borci to bude fungovat, jen to chce fakt tu trpělivost a víru. Jsme si však vědomi toho, že ve Frýdlantu jsou fanoušci nároční, já však doufám, že i oni budou věřit tomu, co chceme, a to je pro nás obrovsky důležité. Věřím, že nám budou fandit a podporovat nás. Také věřím v to, že až fanoušci uvidí naše odchovance v A týmu, tak začnou na zápasy chodit v hojnějším počtu. Já bych si to alespoň osobně moc přál. Pro mě osobní teď bude také hlavní věcí schůzka s lidmi, budoucími sponzory, které bychom rádi oslovili a vysvětlili jim, jakou cestou chceme jít. Věřím, že poté, co uvidí nejen na hřišti, ale i v prezentaci, tak nás budou podporovat, jelikož bez sponzorů a hlavně samotného města Frýdlant, nemůžeme pracovat a fungovat na sto procent. Tohle bude pro mě fakt zásadní a tomu bych chtěl dát velké maximum. Ti, co mě ve fotbale znají, tak ví, že jsem takový, a že budu chtít i ve Frýdlantu dělat sport kvalitnější a lepší. Aby se o nás mluvilo a lidé si říkali, jo, ti to tam dělají fakt super.
Určitě i tebe samotného těší, že se do seniorské kategorie pomalu začínají prosazovat tví bývalí, ale dá se říct, že vlastně i ti stávající, svěřenci…
Co se týče kluků v áčku, tak mě to těší hrozně moc. Jsem rád, že dostávají šanci a vůbec se tam neztrácí. Kluci ale k tomu musí mít pokoru a hlavně na sobě dřít víc a víc. Bez toho to nepůjde. Když se nám podaří každým rokem posouvat tyto kluky směrem do mužů, tak si pak sednu na stadionu, dám si pivo a budu se koukat na ten fotbal s radostí a hrdostí. Děkuji moc všem, přeji jim hlavně zdraví a ať je fotbal baví a jsou se svou prací spokojeni. Fanouškům moc děkuji za podporu, kterou dostávám. Tohle mě žene a posouvá dál. Dává mě to opravdu smysl, že je to dobře. Děkuji také všem okolo klubu, strašně moc mě pomáhají. Nebudu je jmenovat, protože bych na někoho mohl zapomenout a třeba by nás to pak vzájemně mrzelo. Jedeme dál, makáme.
