Před závěrečným kolem byly karty jasně rozdány. Věděli jsme, že záchranu v MSFL již nemáme pouze ve svých rukou, i proto jsme všichni s napětím po závěrečném hvizdu čekali na výsledek ze Zlína a Velkého Meziříčí. Oba naši sestupoví konkurenti své rozhodující zápasy nakonec nezvládli, o to větší tak mohla být radost nejen samotných hráčů, ale také i frýdlantských příznivců na hlavní tribuně.
Na hodonínském stadionu se dlouho hrál fotbal bez výraznějších brankových příležitostí. Až po půlhodině hry nás trochu vystrašilo zakončení Raisigla, vše ale u levé tyče jistila dvojice Prepsl – Literák, která míč odvrátila na rohový kop. Z naší strany o chvíli později dal o sobě vědět Šafner, který pálil z dálky nad domácí branku. Když pak hodonínského gólmana nepřekonal přízemní střelou Milar, šlo se v poločase do kabin za bezbrankového stavu.
O první změnu ve skóre se postarali naši hráči krátce po změně stran. Brankář Prepsl dlouhým nákopem našel na levé straně Svatonského, ten pak přes Kadlece odcentroval a na zadní tyči se krásně prosazuje Šafner – 0:1. O šest minut později nám trochu zatrnulo, když se po Kadlecově centru z pravé strany opřel do míče Papež, balón si ale naštěstí cestičku do Prepslovy branky nenašel. Vzápětí v mobilních telefonech pípla pro všechny frýdlantské fanoušky radostná zpráva, zlínská rezerva totiž právě srovnala skóre v souběžně hraném duelu s celkem z Vrchoviny. Záchranářský souboj nám tedy pokračuje.
Ke konci 67. minuty se k míči dostal na útočné polovině Kedroň, jenž si krátkým pohledem všiml vysoké postavení brankáře Adamce, a tak to náš mladý forvard zkusil z dálky. Míč jen o chlup minul pravou tyč soupeřovy brány. V 80. minutě už to ale klukům vyšlo. Prepsl znovu založil rychlou akci, kdy Milar pelášil s míčem přes celé hřiště. Jeho následnou přízemní ránu stačil ještě brankář Adamec vyrazit svou levačkou, balón se ale dostal k dobíhajícímu Hladíkovi, který už věděl, co s ním má udělat – 0:2. V 87. minutě mohl vše pojistit Škorik, jeho hlavička z rohového kopu mířila jen těsně vedle pravé tyče. Třetí gól přeci jen padl. Ve třetí minutě nastavení poslal Literák dlouhý míč do soupeřova brankového území, tam Velička přehlavičkoval Glushacha a Šafner svou druhou brankou v zápase stvrdil naší záchranu ve třetí nejvyšší soutěži – 0:3.
Jak se říká, výhra, na kterou jsme čekali již osm kol, přišla v pravý čas. „Co se týče samotného zápasu, tak tady to můžu shrnout do jedné věty. Byla to prostě fantazie,“ zářil spokojeností po utkání kouč Radim Wozniak. V té chvíli si už možná uvědomoval, že se mu společně s jeho svěřenci povedl takový malý zázrak. „Pro nás ta sezona byla takovou malou pohádkou. Před tím rokem jsme nejenže chtěli postoupit z divize, ale tu třetí ligu jsme si chtěli také i zahrát. Všichni věděli s čím do toho jdeme a také jsme si byli vědomi, že během té sezony mohou nastat problémy. I přesto všechno musím před všemi lidmi, kteří dělají ve Frýdlantu ten fotbal, smeknout. Jsme všichni nesmírně rádi, že se to takto zvládlo,“ dodává Wozniak.
Pro rozhodující utkání sezony už mohli trenéři počítat s bojovníky Literákem a Škorikem. „Musím pochválit všechny kluky, a to nejen ty, co byli na hřišti. Mám na mysli i hráče, kteří do hry postupně přicházeli. Na všech byla vidět ta chuť a síla tady uspět. Šlo poznat, že máme v týmu vítězné typy, prostě kluky, co neradi prohrávají. Také nám určitě pomohly řeči určitých lidí, kteří prohlašovali, že jsme po Vítkovicích hned druhý sestupující klub. Bylo to v době, kdy se nám pár zápasu nepovedlo,“ řekl Wozniak. „V Hodoníně si hráči plnili přesně to, co jsme jim s asistentem Jirkou Krejčím před zápasem řekli. Chtěli jsme hlavně chytnout začátek střetnutí, jelikož když po deseti minutách prohráváte o dva góly (stalo se tak před týdnem na Slovácku, pozn. red.), tak to už pak těžko honíte. Šli jsme proto do zápasu s velkou pokorou a také i velkým soustředěním. Nikdo zkrátka z té MSFL nechtěl po roce spadnout. Odehráli jsme tu fantastických pětadevadesát minut. Podle mě jsme domácí i trochu zaskočili, a to nejen tím, že jsme hráli v bloku, ale také i tím, že jsme chtěli hrát fotbal. Rozehrávali jsme míče, fakt tam byly dobré výkony našich záložníků. I Kedry (David Kedroň, pozn. red.) udržel vpředu těžké balóny. Ale nechtěl bych jmenovat pouze jednotlivce. Na hřišti nebyl prostě hráč, o kterém bych řekl, že byl o něco slabší, nebo že mu zápas nevyšel. Všichni odevzdali nadstandardní výkon,“ potěšilo frýdlantského trenéra.
Radim Wozniak tým přebral po domácím utkání se Znojmem. V té chvíli do konce sezony zbývala pouhá čtyři kola. Bilance? Jedna výhra, dvě remízy a porážka na Slovácku. „Nevím, čím to bylo, ale v těch posledních dvaceti minutách jsem si vůbec nepřipouštěl, že bychom v Hodoníne mohli nakonec prohrát. Jak jsem viděl tu soustředěnost, byla to radost stát v té chvíli na lavičce jako trenér. Každopádně to byl můj poslední odkoučovaný zápas ve třetí lize,“ naznačil Wozniak. „Ona celá ta sezony byla pro mě taková specifická. Šel jsem do ní totiž jako hráč, poté jsem se stal divákem a nakonec jí ukončuji jako trenér. Je to taková úsměvná historka a já jsem rád, že jsem tu šanci od klubu dostal. I proto bych rád všem ještě jednou moc poděkoval,“ dodal Radim Wozniak.
A co bude dál? „Já tam nějaké to světýlko v tunelu vidím. Věřím, že by se ten fotbal tady mohl dělat velmi dobře a za pomoci Čeladné a jejich starosty Lukši, by se tady v tomhle našem regionu mohl vytvořit silný klub. Snad k tomu spojení nakonec dojde a budeme všichni spokojeni,“ přeje si Wozy.
FK HODONÍN – 1. BFK FRÝDLANT n. O. 0:3 (0:0)
Branky: 53. a 93. Šafner, 80. Hladík. Rozhodčí: Tomanec – Mayer, Drozdy. ŽK: Raisigl – Prepsl. Diváci: 185.
Hodonín: Adamec – Kyselka, Glushach, Sukup (46. Dressler), Papež (83. Hamrle) – Kadlec, Raisigl (86. Čech), Langer, Burac (46. Jáger) – Pernica (46. Dunda), Holek. Trenér: Pavol Švantner.
Frýdlant n. O.: Prepsl – Juříček, Literák, Švrček, Hajnoš (62. Dedek) – Škorik – Hladík, Milar (84. Kulhánek), Šafner, Svatonský (62. Varadi) – Kedroň (71. Velička). Trenéři: Radim Wozniak a Jiří Krejčí.
.
FOTOGALERIE (foto: Jaroslav Kolda Kolísek)
.
VÍTĚZNÝ POKŘIK
