Fotbalisté Frýdlantu zažívají snový vstup do letošní sezony. Mladý celek trenéra Jaroslava Daniše se po šesti kolech překvapivě usadil na špici tabulky, když naposledy zvítězil na hřišti rýmařovské Jiskry vysoko 4:0. Velkou měrou se na výkonech týmu z pod Beskyd podílí osmnáctiletý krajní záložník Matěj Jílek.
ZDROJ: Frýdecko-místecký a třinecký deník
Matěji, s fotbalovými krůčky jste začal sice ve Frýdlantu, ale větší část své mládežnické kariéry jste následně strávil v akademii ostravského Baníku. Jak na své působení v Ostravě vzpomínáte?
Na Baník vzpomínám určitě v dobrém. Byla to pro mě obrovská zkušenost, jak po fotbalové, tak i po lidské stránce. Hrál jsem tam s výbornými hráči, měl jsem skvělé trenéry a mohl jsem se měřit s těmi nejlepšími v republice. Samozřejmě to nebylo vždy jednoduché, ale právě ty těžší momenty mě posunuly dál. Jeden z nejhezčích momentů v Baníku byla výhra proti pražské Slavii.
Před dvěma lety jste přestoupil do dorostu Frýdku-Místku, abyste se poté znovu vrátil do frýdlantského klubu. Jak moc se ten klub od tvého odchodu vůbec změnil?
Změnil se dost, hlavně v přístupu. Klub se více otevřel mladým hráčům, chce jim dát šanci a pracovat s nimi dlouhodobě. Také je tu lepší zázemí než dřív, ať už jde o tréninkové podmínky, nebo celkově fungování okolo týmu. Cítím, že se to tu posunulo správným směrem.
Frýdlantský celek je převážně složený z mladých, ale určitě šikovných fotbalistů. Čím si vysvětlujete, že se vám ten vstup do letošní sezony tolik podařil? Očekávali jste to vůbec?
Popravdě jsme do sezony šli s respektem, ale zároveň s tím, že si věříme. Věděli jsme, že máme kvalitu, ale že to bude hlavně o tom, jak budeme fungovat jako tým. A myslím, že právě ta týmovost je zatím klíčem k našemu úspěchu. Jsme mladí, hladoví a chceme se ukázat. A to se zatím daří.
Ač je vám pouhých osmnáct let, patříte k tahounům vašeho mužstva. Je to pro vás více zavazující, nebo si tuhle roli v týmu vůbec nepřipouštíte?
Určitě to vnímám, ale nijak mě to nestresuje. Spíš se snažím být platný na hřišti i mimo něj, pomáhat týmu, když se nedaří. V tomhle směru jsem za tu důvěru vděčný a chci ji splácet výkonem.
Naposledy jste zvítězili čtyřgólovým rozdílem na hřišti silného Rýmařova. Pro mnohé byl váš výsledek jistě překvapením, ale co vlastně rozhodlo toto střetnutí?
Myslím, že klíčová byla naše připravenost a soustředěnost od první minuty. Věděli jsme, že Rýmařov má kvalitu, ale šli jsme tam s tím, že si chceme odvézt body. Byli jsme efektivní v zakončení, dobře jsme bránili a dokázali využít chyb soupeře. Výsledek je sice vysoký, ale za mě zasloužený.
Jak vůbec funguje to spojení vašeho mládí s tou zkušeností, které na hřišti máte v hráčích jako Literák, Švrčina, Škorik či Juříček?
Je to podle mě ideální kombinace. My mladí přinášíme energii, dravost a chuť se prosadit, zatímco zkušení kluci jako Literák, Juříček, Škorik a Švrčina nás dokážou uklidnit, poradit a vést v těžkých chvílích. Funguje to výborně i v kabině, kde je zdravá atmosféra. Od těch kluků se můžeme hodně naučit.
Každý mladý hráč má určitě své fotbalové plány a vize. Je i ve vaší mysli nějaký ten sen, kterého byste chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Samozřejmě, že sny mám. Rád bych si jednou zahrál profesionální fotbal, ideálně v nejvyšší lize v Česku nebo i v zahraničí. Vím ale, že je to dlouhá cesta, a že to nebude zadarmo. Proto se teď soustředím hlavně na to, co je přede mnou. Musím tvrdě pracovat, zlepšovat se a uvidíme, kam mě to zavede.
Foto: archiv SK Jiskra Rýmařov
