Dvaadvacetiletý záložník Šimon Byrtus se po roce znovu vrátil do Frýdlantu nad Ostravicí, kde společně s dalšími mladými puškami čeří vody divizní soutěže. Silně omlazený celek na jaře nejdříve dvakrát vyhrál, naposledy hráči 1. BFK podlehli Rýmařovu 2:5 a doma Pusté Polomi 0:3. Byrtus je momentálně s třemi zásahy nejlepším střelcem týmu v jarních odvetách.
Ve Frýdlantu už jste jednou ve své kariéře působil, když místní BFK hrával ještě ve třetí lize. Loni na jaře jste ale z klubu odešel, můžete prozradit, kde vedla tedy vaše následná cesta?
Zhruba před rokem jsme v zimní přípravě hráli první přípravný zápas s karvinským béčkem. To utkání se mě docela povedlo, a tak mě po něm kontaktoval domácí trenér Bielan, kterého jsem vlastně už znal z mého předchozího působení v Karviné, kdy jsem hrál za dorost. Na jeho nabídku jsem kývnul, jelikož jsem jej znal, a hlavně jsem věřil, že to bude v mé kariéře určitý posun. Že tam budou i lepší tréninky a také jsem si myslel, že tam budu pravidelně hrát. Jenže pak k mé smůle byl trenér přesunutý k ligovému áčku a já jsem pak tu vytíženost už neměl takovou, jakou bych chtěl. Navíc jsem si nevěřil a nedařilo se mě, takže i ty výkony byly takové všelijaké. V létě jsem následně odešel do Hlubiny, kde jsem větší část toho půlroku proseděl na lavičce a do zápasu chodíval vždy až kolem té šedesáté sedmdesáté minuty. Pak jsem se v zápase s Kroměříží zranil a sezonu nedohrál. Přípravu jsem sice s nimi absolvoval, jenže jsme se na mém dalším působení nedomluvili. Rozhodl jsem se tedy znovu vrátit zpátky do Frýdlantu.
Jak tedy zmiňujete, vrátil jste se pod Beskydy. Jak se za ten rok Šimon Byrtus fotbalově změnil? Je v něčem jiný?
Já si myslím, že je pořád stejný, akorát to herní sebevědomí je teď na menší úrovni, jelikož jsem za ten rok moc nehrál. Podle mě je to ale na lepší cestě, začínám si více věřit a snad to bude už jen lepší.
Frýdlantský celek prochází v posledních měsících generační výměnou. Ten kádr se tu opravdu výrazně omladil. Vám je 22 let, jak se tam vlastně cítíte?
Přiznám se, že je to takové zvláštní, jelikož já byl zvyklý na to, že jsem všude byl jedním z nejmladších a teď jsem snad čtvrtý nebo pátý nejstarší. Ta role je teď jiná. Možná ke mně ti mladší teď vzhlíží tak, jak jsem to míval já. Ta role se mě ale líbí, každopádně si na ni pořád ještě zvykám.
Vstup do jara se vám vcelku vydařil, když jste dvakrát vyhráli. Takový začátek jste si jistě přáli, ale přiznejme si, že vás určitě musel i trochu překvapit?
Je to určitě super mít po třech kolech šest bodů. Možná to nikdo nečekal, ale já si myslím, že můžeme být na jaře takovým černým koněm divize. Na hřišti makáme jeden za druhého, i když tam jdou kluci z lávky, tak ví, že na hřišti nemohou nic vypustit. Kabina je zdravá, jsem moc rád, že je to tam takhle nastaveno.
