V jarních odvetách se obránce Michal Švrček gólově prosadil dvakrát. V obou případech šlo o branky z pokutových kopů. Tu první vstřelil v domácím prostředí týmu z Velkého Meziříčí, když snižoval průběžný stav na 2:3. Ve druhém případě se jednalo o stěžejní situaci, jelikož Švrčkův gól znamenal těsnou domácí výhru nad Novým Městem na Moravě (1:0).
V sobotním duelu s Vrchovinou šlo oběma celkům o hodně. Jak jsi viděl ten zápas z tvého pohledu?
Tak těch šancí v zápase moc nebylo. My věděli, že i pro nás to bude důležité utkání, prostě jsme chtěli doma udržet vzadu nulu a věřili jsme, že ten jeden gól tam prostě dotlačíme. Nakonec se tak i stalo. Podle mě je ta výhra zasloužená, dokonce mohla být i výraznější, každopádně za zisk tří bodů jsme opravdu moc rádi.
V úvodu střetnutí jsme nechali spíše hrát soupeře, který hrozil převážně po standardních situacích, které jsme mu nabídli…
Přesně tak. Ten začátek byl z naší strany takový… nevím, asi jsme byli moc přemotivovaní a dělali jsme spoustu faulů. Naštěstí jsme to s nimi uskákali, jelikož standardky nám dělaly v posledních zápasech velké problémy. Dostávali jsme po nich spoustu gólů. Po těch patnácti minutách se ale hra už srovnala a hosté myslím neměli už žádnou šanci. Kluci jej do ničeho nepustili.
Na zahrání penalty je vás určeno více, ty jsi však tu poslední naší proměnil, takže sis věřil?
Tak já hlavně nejsem na hřišti od toho, abych střílel jednu branku za druhou. Jsem tam spíše od toho, abychom ty góly nedostávali. Pro zápas s Vrchovinou jsme byli určeni dva, já s Varym (Adam Varadi, pozn. red.). Vary už na hřišti v té chvíli nebyl, tak jsem šel já. Bohdan (Velička) mi míč přenechal, i když je nejlepším střelcem týmu a já jsem rád, že ta branka nakonec vedla k zisku tří bodů.
Jako musím ti říct, že jsi měl tu střelu vyměřenou opravdu na milimetry. Nebyla v tobě přeci jen maličká dušička, když se míč odrazil od tyče?
(smích) Nooo, tlačil jsem to tam, to se musím přiznat. Úplně takhle jsem to zahrát sice nechtěl, ale stálo při nás štěstí, že to tam zapadlo.
Každopádně jsme se v neúplné tabulce dostali do příjemnějších pozic, což může klukům v dalších zápasech určitě pomoci. Hlavně sebevědomím, které jsme někdy, hlavně u mladých hráčů, postrádali…
S tím souhlasím. Hlavně po našem výbuchu v Hlučíně. Poslední dva zápasy už byly ale z naší strany slušné. Pro všechny z nás je to ta nejlepší motivace do dalších utkání, které nás čekají. Teď budeme bojovat vlastně o každičký bod.
V posledních dvou zápasech jsme skórovali v posledních minutách. Je v týmu opravdu taková vnitřní síla, že nic předem nezabalíte a věříte v ten gól do posledních vteřin?
Tak on nás k tomu nabádá i trenér. Že nepotřebujeme to utkání rozhodnout hned v prvním poločase. Teď jsou ty zápasy dost vyrovnané, ani těch šancí moc nebývá. Proti Vrchovině bylo důležité, že jsme s nimi neinkasovali a jak jsem už řekl, pořád jsme si věřili, že nám tam něco spadne.
A ta ubráněná nula vzadu jistě potěší celou naší defenzívu, včetně brankáře. Pojďme ale dál, už v sobotu nás čeká další těžké střetnutí, a to proti Hranicím…
Nula určitě těší, jelikož těch gólů jsme obdrželi docela už dost. Naštěstí to klukům padá i vpředu, ale určitě je lepší vyhrát 1:0, než v přestřelce 4:3. No a ne nadarmo se říká, že když udržíte vzadu nulu, tak máte minimálně bod (úsměv).
