V sobotním domácím zápase s béčkem Slovácka nastoupil David Kučera na hřiště až v 60. minutě, přesto se stal nakonec domácím hrdinou. Běžela totiž druhá minuta nastavení a hosté se statečně bránili našemu tlaku. Poslední autové vhazování, pojďme to ještě zkusit. Do vápna soupeře míří dokonce i brankář Prepsl, který je však přehlavičkován Kudelou. Míč míří k volnému Švrčkovi a ten jej posílá zpátky před branku. A tady přišla Davidova chvíle. V souboji o míč přeskakuje nedůrazného Porče a nejen jeho ruce, ale také i všech ostatních, letí směrem vzhůru – máme vyrovnáno!
„Myslím si, že jsme ke konci toho zápasu měli docela velký tlak. Hráli jsme hodně na jejich půlce a před jejich bránou. Lítal tam jeden centr za druhým a já jsem rád, že se mi podařilo dát gól. Konečně mi to tam padlo, jelikož já s těmi brankami mám docela problém. Teď se mi jej poštěstilo vstřelit, navíc doslova v poslední vteřině, jsem opravdu hodně spokojený,“ zářil s úsměvem ve tváři krátce po zápasu David Kučera.
Co řekneš vůbec k celému střetnutí? Pro vás to jsou nejspíš hodně těžké zápasy proti těm třetiligovým béčkům, kdy jejich hráči trénují pětkrát i vícekrát v týdnu…
Přesně tak. Vesměs jsou to mladí, rychlí a výbušní kluci. Věděli jsme, že ten zápas bude hodně o běhání, ale nemyslím si, že by nás vyloženě nějak přehrávali a byli až tak lepší. My dobře bránili, měli jsme tam i nějaké šance z rychlých protiútoků. V tom závěru jsme je docela přitlačili.
Věřil jsi do poslední minuty, že ten moment vyrovnání může stále přijít?
Já tomu určitě věřil. I proto jsem se před tu jejich bránu snažil natlačit co nejvíc, a nakonec se to povedlo.
Jak jsi vůbec ze svého pohledu viděl ten moment, kdy Michal Švrček poslal míč před branku soupeře?
Já stál v té chvíli na zadní tyči ještě s jejich hráčem. On asi v té chvíli moc netušil, kde já stojím, takže mě stačilo jej pouze předskočit a trefit balón.
Ty jsi už třetí ligu hrál v minulé sezoně v dresu Frýdku-Místku, jak si ale užíváš teď tady ve Frýdlantu?
Jo, super. Já jsem tady vlastně už nějakým pátým rokem a vždy byl můj sen si tu třetí ligu zahrát s klukama z Frýdlantu. Jsem rád, že nám v létě ten postup konečně vyšel, jelikož ta parta tady kolem je fakt super. Užívám si to hodně.
V divizi jste hráli o osm zápasů za sezonu méně. Cítíš to nějak na sobě, že by ta půlka sezony byla dlouhá? Nebo to spíše nevnímáš a jsi jako fotbalista za tak dlouhý podzim jen rád?
Přesně jak říkáš, vůbec to nevnímám. My tady jdeme, jak se říká, zápas od zápasu, takže mě to vůbec nijak ani nepřijde. Stejně budeme po sezoně ještě nějakou tu dobu trénovat, podle mě nám ten větší počet utkání jen prospěje.
O víkendu nás čeká podzimní derniéra, kdy k nám dorazí Hodonín. Tomu se teď docela dařilo, když si na domácím hřišti vyšlápl na béčko Baníku (5:1). Co k sobotnímu soupeři?
Na zápas se určitě moc těším. Oni měli teď taky takové nevyrovnané výsledky, kdy kolo předtím naopak zase o pět branek prohráli (s Blanskem 1:6, pozn. red.), a teď zase porazili Baník. Těžko říct, co od nich můžeme očekávat, ale já věřím, že v domácím prostředí s nimi nějaké ty body urveme.
Co řekneš dnes tátovi, jak dorazíš domů?
To ještě ani nevím. Uvidíme, o čem se budeme spolu bavit. On se na ty naše zápasy dívá, takže vždy se o nich pak bavíme.
Je spíše rádcem, nebo tvým velkým kritikem?
Řekl bych, že obojí. Táta mi vždy řekne vše na rovinu, co jsem udělal dobře, ale i co špatně. Na ta videa se koukáme spolu, dokáže pochválit, když se mi povede nějaká dobrá akce a podobně.
